AKCE 1995-1999 (KČT Slavia)
7.10.1995 - Slovensko:Kysucký skanzen-Jánošíkovy diery-Velký Fatranský Kriváň
Vybrali jsme si krásné počasí a vyrazili na Slovensko. Mnozí z nás ještě neviděli nově 
otevřený skanzen ve Vychylovce, a proto jsme ho navštívili.Viděli jsme usedlosti svezené z Kysuc a Oravy a hlavní atrakci parní vláček, který tady v roce 1916 postavili Italové na svoz dřeva. Pak jsme uháněli dál a další zastávkou byly Jánošíkovy diery. Prolezli jsme Nové diery (starší skupinka Dolné diery) a pěšky jsme došli do Štefanové. Odtud už jsme to měli autobusem na skok do Vrátné doliny a využili jsme lanovky na Snilovské sedlo většina pak vystoupia i na monumentální Velký Fatranský 
Kriváň, kde rozhledy byly pravou odměnou za námahu. Pak už jen cesta zpět lanovkou a autobusem do Havířova.
13.4.1996 - Slovensko: Čachtice-Trenčín-Vršatecké Podhradie
Měli jsme vyhlédnuté pěkné počasí a zajímavá místa. Nejprve jsme dlouho jeli až do vesničky Čachtice, kde jsme využili zdejšího malého muzea a prohlédli jsme si nírodopisnou expozici. Zajímavou částí pak byla část věnovaná Čachtické paní, která ve zdejším okolí kdysi přebývala. Prohlídku jsme ukončili a vydali je na 4 km dlouhou 
cestu na zříceninu Čachtického hradu.Ve zdejších zdech snad je i zazděna samotná čachtická paní. Krásné rozhledy na Čachtickou vrchovinu a neuvěřitelné pohledy začínjícího jara pak byly ukončeny a sestoupili jsme do obce Višňové. Ve chvíli kdy jsme nastoupili do autobusu začalo sněžit a počasí hrozného typu bylo do našeho vystoupní v Trenčíně. Přivítal nás hrad Trenčín a jeho expozice zbraní a zejména známých obrazů. Ale to už se pomalu všichni přesouvali k autousu a namířili jsme si to na poslední místo Vršatecké Pohradie, kde sice počasí také stvářelo své nesmysly, ale my jsme přece jen alespoň nahlédli na kousek Vršateckého bradla a pohledem zkontrolovali jestli ještě stojí zřícenina hradu Vršatec, který jako orlí hnízdo chrání vstup do tohoto zajímavého kraje Bílých Karpat. A to už se blížil večer a nás to vtáhlo do autobusu a ten už nasměroval Havířov, kterého jsme v klidu dosáhli.
Vyrazili jsme už v 7 hodin ráno a za třičtvrtě hodiny jsme dojeli pod zříceninu hradu Starý Jičín. Čekal nás jednoduchý výstup odměněný nádhernými výhledy na Moravskou bránu. Dívat se ale nelze stále a po prohlídce zbytků zříceniny hradu jsme šli kolem motorestu do protější třešňové aleje a na jejím konci na okraji lesa bylo osvěžení - Oční studánka. Pro všechny v tom horku to byl pravý ráj. Po amfiteátru již toho tady moc nezůstalo, ale odpočinek tu byl parádní. Hlavně proto, že jsme pak začali neuvěřitelně prudce stoupat na 
vrchol Svinec a to po 
česnekovém svahu (všude ho bylo cítit - vidět ne, protože to je jen pár dní v roce kdy tento divoký česnek kvete). Pak už jsme sestoupili k připravenému autobusu a dorazili na hrad více udržovaný - Helfštýn. Tady prohlídka, odpočinek, občerstvení a ukázky šermířských soubojů. Poslední částí nabitého programu pak byla návštěva Zbrašovských aragonitových jeskyní, které svou jedinečností (pardon ještě jedna podobná jeskyně je v Kanadě) upoutá každého milovníka podzemí. Teplá jeskyně s krápníky a jezírky plynu, po vyjítí ven ještě možnost napít se z Gallašova a Kropáčova pramene. Ale to už každý poslední okamžiky věnoval malé lízeňské kolonádě, ze které jsme to měli kousek k autobusu a hajdy domů po 
náročném programu.
14.9.1996 - Slovensko: Blatnická a Gaderská dolina
Počasí bylo docela fajn a vypravili jsme se na Slovensko. Tentokrát jsme si vybrali zajímavou část Velké Fatry. Existuje tam totiž Blatnická dolina, která je porostlá nádhernými (ale jedovatými) tisy, ale její úzké a strmé svahy po bocích skýtají nádherné 
pohledy. Odvážná skupinka dokonce vyrazila vzhůru na vrchol Tlsté, ze které pak vystoupali ještě jednou na vrchol Ostré. Pak si mohli definitivně oddechnout a sestupem kolem jeskyně Mažarná se dostali na konec Gaderské doliny. Naše skupina menších turistů tam také došla a sešli jsme se v motorestu uprostřed skal. Někteří neodolali a nechali si usmažit pstruha a někteří specialitu - gaderskou kávu. V této dolině ještě na samém konci byla běžnému zraku schována zřícenina hradu Blatnica, který patří k typickým strážním hradům a je tedy téměř zapomenutý. Jsou z jeho rozvalin ale pěkné pohledy nejen do doliny, ale též na krajinu za oběma dolinami. No a to už se blížil večer a my jsme svým autobusem nastoupili příjemnou cestu do svých domovů se svými vzpomínkami...
5.10.1996 - Pulčínské skály-Čertova stěna-Královec-Návojná
Počasí nám tentokrát příliš nepřálo, ale přesto jsme vyrazili do malebného Valašského kraje. Nejpve nás autobus dopravil až do obce Pulčín, odkud jsme již přechodem přes louku nakoukli do údolí Pulčínského potoka, který hluboce krajinu zařezává. Prudce jsme sestoupili ke studánce a opět prudce vystoupili na skalku, kde kdysi stával hrad Pulčín. Dnes jen opravdu osříží zrak najde památky po tomto strážním hrádku a ostatní aspoň jediný hmatatelný a viditelný pozůstatek Ludmiliny schody. Podle pověsti zde princezna Ludmila z nešťastné lásky skočila do údolí když každý večer po těchto schodech marně vyhlížela svého vyvoleného. Dál nás cesta vedle pozvolným klesáním k motorestu a Čertově stěně. Počasí však nebylo nakloněno jejich prolézání, a proto jsme s rozhodli popojet autobusem dále a vystoupili jsme ve Valašských Kloboukách, odtud jsme již lesem vystoupili na vrchol Královec. Poslední sestup pak následoval do Hlubokého údolí a Návojné. Tam jsme se před cestou posilnili a vyrazili zpět do Havířova. Celý den nás třídavě honily drobné deště, ale domů jsme dojeli v pořádku.
9.4.1997 - Uhlířský vrch, Rejvíz, Zlatý Chlum, jeskyně Na Pomezí
Vyrazli jsme na jednu jarní výpravu a hned začátek v Jeseníkách byl zajímavý, viděli jsme sopku Uhlířský vrch ve velké mlze a od starého kostela (dostal "zabrat" v roce 1968-údaj starousedlíků...) se na nás právě z míst sopečných pum valila mlha směrem 
nahoru. Pak se nám podařilo vidět Mechové jezírko Rejvíz zasněžené a cesta k němu byla zamrzlá. Pak už jsme se skupinou (a psem Pifem v košíku) pokračovali kolem Chlapeckých skal až k rozhledně Zlatý Chlum. Potřebovali jsme občerstvení, protože zima ještě stále nechtěla svou vládu předat jaru. Nakonec jsme všichni sešli dolů a u vlakového nádraží v Jeseníku nás čekal autobus, který nás nakonec dovezl na poslední místo programu. Vstoupili jsme tedy do krásy ledové jeskyně Na Pomezí. Rozloučili jsme se u černého srdce, kde si každý přál tajné přání a nakonec jsme všichni v pomalu se šeřící krajině v pořádku dojeli do Havířova.
Přišel opět krásný podzim a my jsme vyrazili na cestu na Slovensko. Navštívili jsme jižní část Strážovských vrchů. Nejprve se jedna skupina méně chodících nechala vysadit v Čičmanech a a udělali si krásný okruh okolními kopci.Skupina delších chodců se nechala dovézr pod nejvyší vrchol Strážovských vrcho - jmenuje se Strážov (jak jinak) Výstup na tento rozeklaný vrchol byl zejména v závěru hodně prudký, ale odměnou byly pak rozhledy a cesta zpět přes náhorní planinu plnou bodláků hodících se jako sušina domů. Společně jsme pak navštívili svérázné muzeum v Čičmanech, posilnili se v hospůdce a autobusem dojeli pod zříceninu hradu Lietava. Dojeli jsme tam práv včas, abychom po výstupu mohli za siluetami hradu vidět zapadající slunce. To byla romantická tečka, po které už jen přišel sestup dolů ke kapličce, kde stál autobus aten nás v pořádku dovezl do Havířova.
18.4.1998 - Slovensko: Sulovské skály. Jabloňové-Hlboké nad Váhom
Ráno jsme vyrazili autobusem za krásného počasí opět na Slovensko. Tentokrát byly cílem Sulovské skály, tedy jedna z rezervací Strážovských vrchů u Žiliny. Na jsme už byli v 9 hodiny, a tak jsme měli dost času vylézt na "orlí hnízdo" - tedy zříceninu hradu Sulov. Nahoře byly fantastické rozhledy a pak už následovala humorná "sjížděcí" cesta dolů po spadaném listí. Naše skupina se pak rozdělila na ty co pokračovali vrcholovou partií přes skalní scenérie na vrchol Roháč-Čiakov a druhá skupina si vybrala cestu kolem studánky, Šarkaní jeskyně a výstup na stejný vrchol. Všichni jsme už závěr věnovali postupnému klesání v soutězkách a na konci byla odměna malý Sulovský vodopád. I když má jen 8 metrů výšky, patří k malebným úkazům a bylo možno pozorovat padající vodu v odlesku slunce. Nakonec hospůdka v dědině Hlboké nad Váhom, přistavený autobus a cesta zpět do Havířova,kam jsme dorazili v 18 hodin.
19.9.1998 - Rakousko:Gänserndorf
11.10.1998 - Ovčárna-Praděd-Karlova studánka
Tento den byl trochu pošmourný. Cesta do Jeseníků však byla v příjemně vytopeném autobuse dobrá a malé překapení na závěr - pustili nás místní ochránci s autobusem až na Ovčárnu. Je pravda, že nahoře byla dost velká mlha, takže někteří měli problém i s první orientací - tedy kterým směrem je Praděd? Nicméně jsme tam pak všichni správným směrem vyrazili a postupně se přidával vítr, který jsme opravdu i díky zvukům nazvali meluzínou. Je pravdou, že ještě 20 metrů před vysílačem na Pradědu jsme ho neviděli a byli jsme překvapeni jeho rychlým objevením. Nepršelo, ale přesto mlha a vítr dovedly značně ochladit vzduch. Využili jsme možnost v restauraci na Pradědu a připravili jsme se na cestu zpět. Tu jsme již absolvovali podél pramenů Opavice (ale jen jeden člověk šel přímo cestu divokých lávek a můstků) a postupně jsme se všichni sešli na Karlově Studánce v místníc restauraci a cukrárně. Večer byl tím padem příjemný a cesta zpět také.
17.4.1999 - Kroměříž
Bylo škaredé počasí, ale odhodlaných turistů se sešlo 73. Dva autobusy se i v dešti vydaly do nádherného města, kde, samozřejmě byl cílem zámek Kroměříž. Zahrada sice nebyl v tom dešti nijak moc lákavá, ale zbytek stál za to. P. Kučera pak zajistil návštěvu vinných sklepů, kde se všechny dojmy daly na správnou míru. Někteří využilimožnosti i podívat se po městě a prohlédnout pár vzácných pamětihodností. P. Kučera byla nakonec nemocný takže akci vedla p. Půrová a myslíme si, že se vše vydařilo i když žádné kilometry na naše konto tentokrát nepřibyly.(po letech doplnil neznámý "hledač akcí")
Komentář: Kromě toho vinného sklépku navštívili tomíci na náměstí i místní muzeum, kde se nachází krásný obraz od známého malíře - je zobrazen i na poštovní známce. Znáte tohoto malíře? Ti turisti-myslím tím starší ročníky co prošli kurzem "jak pracovat z internetem" to bude hračka zjistit.
19.9.1998 - Rakousko:Gänserndorf
15.5.1999 - Hrad Bouzov-Mladečská jeskyně-zříc.hradu Starý Jičín
Ráno jsme měli objednaný autobus a vyjeli jsme včas. Dlouhá jízda nás dovezla až na hrad Bouzov,, kde jsme strávili pěknou prohlídku. Na závěr nám dokonce ukázali i pohádkově upravené podzemí - opravdu náměty z pohádek. No a stánky s občerstvením, chvíle oddechu a místo do Javoříčských jeskyní jsme se vydali kolem malého arboreta k Mladečským jeskyním. Byla to zajímavá prohlídka, protože málokdo v této jeskyni byl. No vlastně byl tam pračlověk a pak my.....Pak jsme se vydali na pěší cestu kolem vrcholu Třesín a navštívili jsme místo s pozůstatky antických sloupů, pak jeskyni Podkovu a viděli jsme i Čertův most. Nakonec jsme všichni využili místní obchod, občerstvili se a cestu nazpět jsme si rozdělili uprostřed výstupem na zříceninu hradu Starý Jičín. Poslední pohledy na krásné okolí a krajinu a už jsme s pomalu se šeřícím večerem vydali do Havířova kam jsme v pořádku dojeli.
